RPSN je důležitá hodnota a jeden z hlavních ukazatelů při vybírání úvěru či půjčky. Co takové RPSN znamená a co se do něj počítá? Platí že vyšší RPSN = nevýhodná půjčka? Je výše RPSN v Česku nějak omezena? Odpověď na všechny tyto zásadní otázky se dozvíte v následujícím článku. Začněme ale nejprve hezky popořadě.

Co znamená RPSN a co se do něj počítá?

RPSN je zkratka pro slovní spojení roční procentní sazba nákladů. Jeho hodnota udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku.

Do tohoto podílu s počítají mimo splátku úvěru i jiné výdaje spjaté s zřízením a čerpáním úvěru.

Můžou to být například:poplatky za uzavření smlouvy

    • poplatky za správu úvěru
    • poplatky za vedení účtu
    • poplatky za převody peněžních prostředků
    • první navýšená splátka (akontace)
    • u leasingu odkupní cena předmětu
    • pojištění schopnosti splácet

Platí že vyšší RPSN = nevýhodná půjčka?

Jak je tedy z výše uvedených informací patrné, RPSN udává v procentech to, o kolik úvěr přeplatíte včetně všech poplatků za jeden rok. Mohlo by se tedy zdát, že bude platit vztah, že vyšší RPSN automaticky znamená horší půjčku. Není tomu tak. RPSN ztrácí na významu u krátkodobých půjček, kde je doba splacení úvěru nižší než 1 rok. V těchto případech platí, čím kratší doba splácení úvěru, tím bude hodnota RPSN vyšší.

Je výše RPSN v Česku nějak omezena?

Pokud srovnáte nabídky půjček na trhu, všimnete si, že výše RPSN se často diametrálně liší.

Pokud si vezmeme bankovní půjčku na 50 000Kč se splatností na 5 let, bývá RPSN v rozmezí 10% – 30%. Pokud se však rozhodneme, že budete chtít půjčit na kratší dobu (zpravidla u nebankovní společnosti) než je jeden rok, může RPSN být v řádu desítek tisíc procent.

Nastává tedy otázka, zda je hodnota RPSN v řádu desítek tisíc procent vůbec legální? A zda je v Česku určena nějaká maximální hodnota, kterou může RPSN mít. V těchto případech je však vše v mezích zákona, neboť výše RPSN není v Česku nijak omezena.

Jak rozdíly v RPSN ovlivní celkovou částku, kterou za úvěr zaplatíme? To si ukážeme na následujícím příkladě.

Protože se na krátkou dobu půjčují především menší částky, vezmeme si úvěr 5 000 korun u nebankovní společnosti:

  • na 30 dnů: RPSN 3 113 %, roční úrok 401,50 %, celkem zaplatíme 6 650 Kč

  • na 20 dnů: RPSN 4 273 %, roční úrok 419,75 %, celkem zaplatíme 6 150 Kč

  • na 14 dnů: RPSN 5 894 %, roční úrok 443,21 %, celkem zaplatíme 5 850 Kč

  • na 7 dnů: RPSN 14 299 %, roční úrok 521,43 %, celkem zaplatíme 5 500 Kč

Zjistili jsme tedy, že RPSN nabývá hodnoty řádově několik tisíc procent především u krátkodobých půjček, které u nás poskytují převážně nebankovní společnosti. Dále, že vyšší RPSN neznačí nutně méně výhodnou půjčku.

Je dobré RPSN porovnávat u půjček se stejnou dobou splácení. V těchto případech je RPSN důležitým faktorem a dokáže nám odpovědět na onu zásadní otázku ,,O kolik danou půjčku přeplatím?“. To především díky tomu, že je v něm zahrnuto naprosto všechno včetně poplatků za zřízení úvěru, vedení účtu apod.

Nicméně RPSN je pouze jeden z několika faktorů, které je potřeba při sjednávání ať dlouhodobé či krátkodobé půjčky sledovat. Důležité jsou například i sankce za opožděnou splátku úvěru.

0 komentářů

Napište komentář

Chcete se zapojit do diskuse?
Napište nám.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.