Osobní bankrot

V České republice každoročně roste počet zadlužených občanů. V celorepublikové databázi dlužníků SOLUS se v současné době nachází 8,18% všech dospělých obyvatel ČR. Pro velkou část těchto občanů je proces oddlužení stále komplikovanější záležitost. Proto poslední dobou stále více Čechů, v případě neschopnosti splácení svých závazků, vyhlašuje osobní bankrot.  Co osobní bankrot znamená a co vše obnáší, se dozvíte v následujícím článku.

Co je osobní bankrot?

Osobní bankrot je pětiletý proces oddlužení. Tento proces je definován v insolvenčním zákoně a umožňuje mimo jiné i odpuštění větší části dluhů v případě neschopnosti jejich splácení. Velký důraz je zde kladen především na sociální aspekty před těmi ekonomickými. Cílem osobního bankrotu je motivovat dlužníka k dostání alespoň části svých závazků a zároveň mu umožnit nový start do života bez dluhů. Další nespornou výhodou je zastavení veškerých probíhajících exekucí a především zastavení dalšího růstu dluhů zapříčiněného různými penalizacemi z prodlení platby.

Před tím, než se podá návrh

Aby se mohl podat návrh na povolení oddlužení, musíme splňovat několik základních předpokladů:

1. Návrh podává jen fyzická osoba – insolvenční zákon nepřipouští oddlužení právnických osob
2. Dluhy musely vzniknout běžnou činností (např. chodem domácnosti)- nesmí se jednat o dluhy vzniklé z podnikání
3. Budoucí příjem dlužníka v následujících 5 letech musí pokrýt minimálně 30% z dlužné částky a odměnu insolvenčnímu správci, která činí za pět let 65 000 Kč

Návrh na povolení oddlužení

Návrh na povolení oddlužení, dle znění insolvenčního zákona, podává vždy jen dlužník sám a to současně s insolvenčním návrhem. Neexistuje tedy situace, kdy jej za dlužníka podá někdo jiný. Pokud nastane situace, kdy věřitel předešel dlužníka a podal návrh na insolvenci první, má dlužník po ochrannou dobu 30 dní možnost podat návrh na povolení oddlužení. Dále insolvenční zákon jednoznačně definuje jak má zmíněný návrh vypadat. Pro podání slouží jednotné formuláře zveřejněné ministerstvem spravedlnosti, naleznete je ZDE.

 

Co je nutné k návrhu přiložit?

Aby byla žádost kompletní, musí dlužník k uvedené žádosti přiložit navíc následující dokumenty:

• Seznam majetku a závazků
• Listiny dokládající údaje o příjmech za poslední 3 roky
• Písemný souhlas nezajištěného věřitele

Schvalovací proces

Výše zmíněný insolvenční zákon nám definuje dva způsoby toho, jak může dlužník dostát (části) svých závazků. První z nich je zpeněžení majetkové podstaty čili exekuce majetku. Druhý způsob je splátkový kalendář. Rozhodnutí o jedné či druhé variantě však nespadá na dlužníka samotného, nýbrž o něm rozhodují nezajištění věřitelé. Ti si jej odhlasují na své schůzi a výsledek hlasování předají insolvenčnímu soudu, který musí oddlužení schválit. Jakmile soud dojde ke svému závěru, zveřejní výsledek v insolvenčním rejstříku, čímž rozhodnutí nabyde své účinnosti.

Za poslední čtvrtletí letošního roku soudy kladně schválili 87% všech žádostí na oddlužení. Takto vysoká úspěšnost je skutečně překvapující. Pro porovnání v roce 2008, když se tento proces zaváděl do praxe, soud schválil pouze třetinu všech žádostí. Proto se dá předpokládat zpřísnění kritérií v posuzování jednotlivých případů.

Je tady dobré se celému procesu vyvarovat. To se dá jedině prevencí a dodržováním základních kroků jako jsou například:

1. Tvorba finančních plánů a kontrola výdajů
2. Vytvoření finanční rezervy
3. Minimalizování počtu úvěrů na jen ty opravdu nezbytné (hypotéka…)
4. Nepůjčovat si od nebankovních společností
5. Významné finanční kroky probrat s odborníkem