Pokud jste si v minulosti sjednávali jakékoliv úrazové pojištění, nepochybně jste se setkali s termínem bolestné. Co bolestné znamená je nejspíš každému na první pohled ihned jasné. Definice nám termín bolestné popisuje jako: „Náhradu bolesti jakožto nemajetkové újmy nazdraví. Spočívá v tělesném i duševním utrpení a jeho náhrada se poskytuje v penězích.“ Na této definici opravdu není nic složitého. Málokdo však zná základní rozdělení ve způsobu výpočtu jeho výše a způsobů vyplácení v případě úrazu.
V současné době máme při uzavření pojistky na výběr ze dvou variant vyplácení bolestného. První je forma plnění procentem ze sjednané částky, druhá je forma denního odškodného. Jaké jsou jejích základní rozdíly a hlavní výhody a nevýhody?
Forma plnění procentem ze sjednané částky
Jak již název napovídá, hlavní kritérium těchto pojistek je jakási sjednaná částka. Tato částka představuje maximální výši pojistného plnění, kterou nám může v případě vzniklého úrazu pojišťovna vyplatit. Tato smluvní hodnota tvoří tedy základ pro výpočet pojistného plnění.
Samozřejmě klient automaticky nedostane odškodné v celé výši této sjednané částky, nýbrž „jen“ její určitou procentní část.
Jak velká část to bude nám pro každý typ úrazu určují tabulky dané pojišťovny. V případě mnohočetných poranění se tato procenta sčítají až do maximální výše 100% (ukážeme si na příkladě).
Forma denního odškodného
Tento druhý způsob vyčíslení výše bolestného je úzce spjat s délkou vaší rekonvalescence. Ta totiž přímo rozhoduje o výši pojistného plnění. Při uzavírání pojistky s touto formou odškodnění se klient s pojišťovnou smluvně dohodne na částce, která mu bude vyplacena za každý den léčby vzniklého úrazu. O délce léčby rozhoduje lékař, avšak každá pojišťovna má ve svých tabulkách navíc (z pochopitelných důvodů) i uvedenou maximální možnou dobu léčby pro jednotlivé druhy úrazů.
Celkový výpočet bolestného probíhá opět jako součin denního odškodného a počtu dní určených pro léčbu. V případě mnohočetných poranění se však bolestné nesčítá!V těchto případech se bolestné vyčíslí podle tabulkových hodnot nejvážnějšího úrazu (ukážeme si na příkladě).
Příklad z praxe
Celou problematiku bolestného si také ukážeme na modelovém příkladě, kde jsou patrné zmíněné rozdíly mezi formami pojistného plnění.
Mějme vzorového klienta pana Nováka. Pan Novák je třicetiletý pracující občan České republiky a spadá do 1. rizikové skupiny (bez registrované sportovní činnosti).
Jak by, v případě dvou odlišných typů úrazu, vypadala situace pro obě formy plnění?
Klient si platí úrazovou pojistku pro oba případy shodně částkou 130 Kč/měsíc.
V případě denního odškodného má smluvně vyčíslené bolestné na 230 Kč/den léčby (včetně rehabilitace) a pro případ procentního plnění zase maximální výši bolestného 100 000 Kč.
Př. 1: Pan Novák utrpěl mnohočetná poranění při jízdě na kole:
Diagnóza |
Tělesné poškození úrazem |
Denní odškodné (maximální) |
Zlomenina nosní přepážky |
3% |
21 dnů |
Pohmoždění hlavy (bez otřesu mozku) |
2% |
14 dnů |
Zlomenina zápěstí (úplná) |
20% |
105 dnů |
Reálné pojistné plnění |
25 000 Kč |
24 150 Kč |
Jak probíhal výpočet?
V případě tělesného poškození úrazem nám stačilo pouze sečíst procenta jednotlivých zranění a ujistit se, že součet nepřesahuje hranici 100%. Potom: 3+2+20= 25, čili 25% z maximální výše bolestného, tedy ze 100 000 Kč.
U denního odškodného se pojistné plnění, jak již bylo řečeno, nesčítá. Plnění je v případě mnohočetných poranění limitováno hodnotou toho úrazu, který má stanovenou nejdelší dobou léčby. V tomto případě je jím úplná zlomenina zápěstí. U ní je doba léčby stanovena maximálně na 105 dnů. Když má tedy klient smluvně garantované bolestné ve výši 230 Kč/den, vypočítáme výši bolestného jako součin těchto dvou cifer. Potom: 105×230= 24 150 Kč.
Př. 2 Pan Novák utrpěl jiná mnohočetná poranění obličeje a hlavy:
Diagnóza |
Tělesné poškození úrazem |
Denní odškodné (maximální) |
Podvrtnutí čelistního kloubu |
2% |
14 dní |
Pohmoždění hlavy |
2% |
14 dní |
Rána pronikající do očnice |
9% |
63 dní |
Reálné pojistné plnění |
13 000 Kč |
14 490 Kč |
Která varianta je výhodnější?
Příklad nám ukázal, že pro tohoto klienta je v jednom případě výhodnější procentuální forma odškodného. V druhém zase vycházelo výhodněji denní odškodné. Může za to fakt, že pojištění jako takové je ovlivněno celou řadou proměnných (rizikovost povolání, registrované sportovní činnosti, věk, zdravotní stav atd.). Vždy se proto uzavírá s ohledem na individuální potřeby daného klienta. Proto je dobré se s výběrem jakéhokoliv typu pojištění obrátit na odborníka.
Napište komentář
Chcete se zapojit do diskuse?Napište nám.